Vzdělávací program specializačního vzdělávání v oboru
KLINICKÁ PSYCHOLOGIE
Vzdělávací program specializačního vzdělávání pro
PSYCHOLOG VE ZDRAVOTNICTVÍ
ZÁŘÍ 2025
1 Cíl specializačního vzdělávání
Cílem specializačního vzdělávání v oboru je získání potřebných teoretických znalostí a praktických dovedností v oblasti prevence, diagnosticky, terapie a neodkladné, rehabilitační a dispenzární péče, umožňující samostatnou činnost klinického psychologa v lůžkové i ambulantní péči v souladu s platnou legislativou.
2 Vstupní podmínky a průběh specializačního vzdělávání
2.1 Vstupní podmínky
Podmínkou pro zařazení do specializačního vzdělávání v oboru je získání odborné způsobilosti k výkonu povolání dle § zákona č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činnosti souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 96/2004 Sb.“).
Absolvent nejméně pětiletého magisterského jednooborového studia psychologie, které bylo zahájeno nejpozději ve školním roce 2008/2009, může být zařazen do specializačního vzdělávání za podmínky, že akreditovaný kvalifikační kurz Psycholog ve zdravotnictví absolvuje v průběhu specializačního vzdělávání.
2.2 Průběh specializačního vzdělávání
Vzdělávací program uskutečňuje akreditované zařízení. Akreditovaným zařízením je poskytovatel zdravotních služeb, jiná právnická osoba nebo fyzická osoba, kterým ministerstvo udělilo akreditaci v souladu1 s § 45 odst. 1 písmeno a), zákona č. 96/2004 Sb. Udělením akreditace se získává oprávnění k uskutečňování vzdělávacího programu nebo jeho části. Zařízení, které uskutečňuje praktickou část musí mít oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru Klinická psychologie.
Celková délka specializačního vzdělávání je minimálně 48 měsíců a uskutečňuje se při výkonu povolání:
- formou celodenní průpravy v rozsahu odpovídajícímu stanovené týdenní pracovní doby podle zákona č. 96/2004 Sb. a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů,
- může probíhat i jako rozvolněná příprava v rozsahu nejméně poloviny stanovené týdenní pracovní doby; celková délka, úroveň a kvalita nesmí být nižší než v případě celodenní průpravy.
Součástí vzdělávacího programu je absolvování psychoterapeutického minima (certifikovaný kurz Psychoterapeutické minimum nebo 200 hodin zahájeného komplexního psychoterapeutického vzdělávání akreditovaného pro zdravotnictví dle kritérií schválených MZČR)
V rámci plnění podmínek specializačního vzdělávání probíhá hodina teoretické a teoreticko-praktické výuky v rozsahu 45 minut a praktická část v rozsahu 60 minut. Teoretická a teoreticko-praktická výuka může probíhat prezenční nebo distanční formou, praktická výuka musí probíhat formou prezenční.
Specializační vzdělávání v oboru má dva stupně – sestává se ze základního kmene a z vlastního specializovaného výcviku.
Průběh specializačního vzdělávání je evidován v tzv. logbooku (deníku, studijním průkazu), do něhož provádí školitel akreditovaného zařízení záznamy o průběhu specializačního vzdělávání, omluvené absenci, průběhu odborné praxe a splnění předepsaných výkonů. Záznamy o teoretické části specializačního vzdělávání do logbooku provádí lektor pro teoretickou výuku.
Seznam povinných výkonů je stanoven vzdělávacím programem a je uveden v logbooku. Jejich četnost je stanovena jako minimální tak, aby účastník specializačního vzdělávání zvládl danou problematiku nejen po teoretické, ale i po praktické stránce. Potvrzení o absolvování povinných kurzů v základní i specializační části vzdělávání se zapisuje do logbooku.
3 Učební osnova
3.1 Učební osnova základního kmene – minimálně 24 měsíců
3.1.1 Učební osnova teoretické části
| Teorie |
|---|
| Odborný modul - | Specializační seminář v klinické psychologii |
|---|
| Typ | povinny |
|---|
| Minimální rozsah | Délka min 6 hodin |
|---|
| Cíl | Prohloubení teoretických znalostí, kdy je kladen důraz na provázání praktického případu se širším teoretickým rámcem. |
|---|
| Téma | Minimální počet hodin |
|---|
| Rozbor kasuistických příkladů s důrazem na diferenciální diagnostiku, přehled souvisejících teoretických aspektů. | 3 |
| Aktuální téma z oblasti klinické psychologie. | 3 |
| Celkem | 6 |
|---|
| Teorie |
|---|
| Odborný modul - | Kurz neodkladná první pomoc |
|---|
| Typ | povinny |
|---|
| Minimální rozsah | Délka min 12 hodin |
|---|
| Cíl | Osvojit si teoretické znalosti a praktické dovednosti nutné pro poskytnutí první pomoci. |
|---|
| Téma | Minimální počet hodin |
|---|
| Zahájení, řetěz přežití a jeho články; Úloha ZZS v ČR, jejich organizace; Základní životní funkce; Bezprostřední ohrožení života – příčiny, výskyt a příznaky. | 1 |
| Náhlá zástava krevního oběhu, výskyt, diagnóza, základní a rozšířená neodkladná resuscitace (BLS, Basic Life support).
Automatizovaná externí defibrilace:
historie vzniku BLS,
definice,
zásady a ukončení BLS,
terapeutické postupy. | 2 |
| Bezvědomí, mdloba, křeče | 1 |
| Dušnost – kardiálního, nekardiálního původu | 1 |
| Úrazy: krvácení a jeho stavění, zlomeniny, šok, luxace, termická traumata, úrazy elektrickou energií | 1 |
| Zvláštnosti urgentních stavů u dětí | 1 |
| Integrovaný záchranný systém a krizová logistika | 1 |
| Praktická výuka | 4 |
| Celkem | 12 |
|---|
| Ukončení kurzu | Ověření znalostí testem |
|---|
Absolvování kurzu Neodkladná první pomoc není podmínkou pro ukončení základního kmene. Tento kurz je možné absolvovat kdykoliv v průběhu specializačního vzdělávání.
| Teorie |
|---|
| Odborný modul - | Seminář základy zdravotnické legislativy |
|---|
| Typ | povinny |
|---|
| Minimální rozsah | Délka min 4 hodiny |
|---|
| Cíl | Získat minimální povědomí o právních aspektech klinicko-psychologické péče. |
|---|
| Téma | Minimální počet hodin |
|---|
| Organizace a řízení zdravotnictví, financování zdravotní péče. | 1 |
| Systém právních předpisů ve zdravotnictví. Postavení a kompetence MZ a krajů | 2 |
| Systém veřejného zdravotního pojištění |
| Orgány a zařízení ochrany veřejného zdraví. |
| Druhy, formy a právní postavení zdravotnických zařízení |
| Postavení a kompetence komor, profesních a odborných společností |
| Zdravotnická dokumentace, ochrana dat. |
| Právní odpovědnost ve zdravotnictví |
| Etika zdravotnického povolání, základní kategorie etiky, principy a aplikace etiky ve zdravotnictví, vztah etiky a práva. | 1 |
| Celkem | 4 |
|---|
| Ukončení kurzu | Ověření znalostí testem |
|---|
Absolvování semináře Základy zdravotnické legislativy není podmínkou pro ukončení základního kmene. Tento seminář je možné absolvovat kdykoliv v průběhu specializačního vzdělávání.
3.1.2 Učební osnova teoreticko-praktické části
| Teorie |
|---|
| Odborný modul - | Kazuistické (teoreticko-praktické) seminář |
|---|
| Typ | povinny |
|---|
| Minimální rozsah | Délka min 10 hodin |
|---|
| Cíl | Provázání praktických dovedností a teoretických znalostí.
|
|---|
| Téma | Minimální počet hodin |
|---|
| Prezentace vlastních klinických případů se zpětnou vazbou školitele. | 10 |
| Celkem | 10 |
|---|
| Teorie |
|---|
| Odborný modul - | Kazuistické (teoreticko-praktické) seminář |
|---|
| Typ | povinny |
|---|
| Minimální rozsah | Délka min 10 hodin |
|---|
| Cíl | Provázání praktických dovedností a teoretických znalostí.
|
|---|
| Téma | Minimální počet hodin |
|---|
| Prezentace vlastních klinických případů se zpětnou vazbou školitele | 10 |
| Celkem | 10 |
|---|
3.1.3 Učební osnova praktické části
| ODBORNÁ PRAXE |
|---|
| Odborný modul - | Povinná odborná praxe u poskytovatele zdravotních služeb v oboru klinická psychologie. |
|---|
| Typ modulu | povinny |
|---|
| Rozsah modulu | min 24 měsíců |
|---|
| Cíl | None |
|---|
| Seznam výkonů | Minimální počet výkonů | Poznamka |
|---|
|
| Psychopatologický nález – popis pacienta (bez věkového omezení), jeho vzezření a chování, popis jeho kognitivních funkcí, emotivity, motoriky, vůle aj., terminologií obecné psychopatologie | min 3 kus | |
| Vyšetření inteligence aktuální verzí komplexních inteligenčních souborů spolu s použitím specifických metod na vyšetření paměti, pozornosti a exekutivních funkcí; interpretace výsledků v rámci diferenciální diagnostiky | min 3 kus | |
| Vyšetření inteligence a osobnosti (včetně diagnostického rozhovoru, testů osobnosti, paměti a pozornosti apod.); interpretace výsledků v rámci diferenciální diagnostiky (vyšetření intelektu musí být provedeno aktuální verzí komplexních inteligenčních souborů, vyšetření osobnosti musí zahrnovat ROR, TAT nebo aktuální verzi komplexního testu osobnosti) | min 3 kus | |
| Komplexní vyšetření (kognitivní funkce, osobnost, rodinné vztahy atd.) v rámci diferenciální diagnostiky (bez věkového omezení) | min 3 kus | |
| Podpůrná psychoterapie individuální, event. krizová intervence nebo klinické poradenství (bez věkového omezení) nejméně v rozsahu 5 hodin v rozmezí minimálně 3 měsíců | min 3 pacienti | |
3.1.4 Ukončení základního kmene
Podmínkou pro ukončení základního kmene je:
splnění požadavků stanovených vzdělávacím programem v základním kmeni
ověření znalostí písemným testem, který je realizován 1x měsíčně v zařízení, které je akreditováno pro teoretickou část. Počet opakování testu není omezen.
Úspěšné absolvování testu a ukončení základního kmene je potvrzeno školitelem v logbooku.
Splnění požadavků v základním kmeni je předpokladem pro pokračování ve vlastním specializovaném výcviku.
Absolvent/ka bude mít po absolvování základního kmene tyto teoretické vědomosti a bude znát:
- základní psychologické vývojové teorie a teorie osobnosti
- obecnou psychopatologii
- základní rozdělení psychodiagnostických metod
- základní psychometrické poznatky nutných pro administraci psychodiagnostických metod
- klasifikaci duševních poruch
základní účinné mechanismy psychoterapie
Absolvent/ka bude mít po absolvování základního kmene tyto praktické dovednosti a bude připraven/a:
- Odebrat anamnézu, interpretace jejího významu v kontextu případu daného pacienta
- Stanovit cíle klinicko-psychologického vyšetření
- Určit potřebu klinicko-psychologické péče a její formu.
- klasifikovat duševní poruchy a poruchy chování dle platné klasifikace nemocí
- samostatně vést předepsanou zdravotnickou dokumentaci a vyhotovovat písemnosti pro zdravotnické i nezdravotnické instituce
- rozpoznat nutnost předání pacienta do péče jinému odborníkovi, případně nutnosti přizvat ke spolupráci odborníky dalších oborů
- posoudit nebezpečí hrozící auto či heteroagrese
- navrhnout adekvátní psychoterapii, režimová opatření, schopnost navrhnout rehabilitační plán
- poskytnout základní psycho-edukaci pacientovi a jeho blízkým
- navázat a udržet s pacientem, případně s jeho blízkými, kvalitní pracovní alianci
3.2 Učební osnova vlastního specializovaného výcviku – minimálně 24 měsíců
Postup do vlastního specializovaného výcviku je podmíněn splněním požadavků stanovených vzdělávacím programem v rámci základního kmene a úspěšném absolvováním testu po základním kmeni.
3.2.1 Učební osnova teoretické části
| Teorie |
|---|
| Odborný modul - | Specializační kurz v klinické psychologii |
|---|
| Typ | povinny |
|---|
| Minimální rozsah | Délka min 40 hodin |
|---|
| Cíl | Upevnit a vzájemně propojit teoretické vědomosti nutné pro složení atestační zkoušky. |
|---|
| Téma | Minimální počet hodin |
|---|
| Psychologická diagnostika. | 8 |
| Klinická vývojová psychologie, přehled psychopatologie dětí. | 8 |
| Přehled psychopatologie dospělých. | 8 |
| Psychoterapie. | 8 |
| Psychofarmakologie, somatologie. | 4 |
| Psychologická práce s vážně somaticky nemocnými. | 4 |
| Celkem | 40 |
|---|
| Teorie |
|---|
| Odborný modul - | Specializační seminář v klinické psychologii |
|---|
| Typ | povinny |
|---|
| Minimální rozsah | Délka min 6 hodin |
|---|
| Cíl | Prohloubení teoretických znalostí, kdy je kladen důraz na provázání praktického případu se širším teoretickým rámcem. |
|---|
| Téma | Minimální počet hodin |
|---|
| Rozbor kasuistických příkladů s důrazem na diferenciální diagnostiku, přehled souvisejících teoretických aspektů. | 3 |
| Aktuální téma z oblasti klinické psychologie. | 3 |
| Celkem | 6 |
|---|
3.2.2 Učební osnova teoreticko-praktické části
| Teorie |
|---|
| Odborný modul - | Kazuistické (teoreticko-praktické) seminář |
|---|
| Typ | povinny |
|---|
| Minimální rozsah | Délka min 10 hodin |
|---|
| Cíl | Provázání praktických dovedností a teoretických znalostí.
|
|---|
| Téma | Minimální počet hodin |
|---|
| Prezentace vlastních klinických případů se zpětnou vazbou školitele. | 10 |
| Celkem | 10 |
|---|
| Teorie |
|---|
| Odborný modul - | Kazuistické (teoreticko-praktické) seminář |
|---|
| Typ | povinny |
|---|
| Minimální rozsah | Délka min 10 hodin |
|---|
| Cíl | Provázání praktických dovedností a teoretických znalostí.
|
|---|
| Téma | Minimální počet hodin |
|---|
| Prezentace vlastních klinických případů se zpětnou vazbou školitele | 10 |
| Celkem | 10 |
|---|
3.2.3 Doporučené kurzy, odborné akce
- Doporučené (nepovinné) kurzy v psychologických diagnostických metodách (např. Užití Rorschachovy metody, Wechslerovy soubory, MMPI-2, TAT, Psychologická vývojová diagnostika, atd) a další certifikované kurzy v dílčích oblastech klinické psychologie.
- Doporučené (nepovinné) odborné akce pořádané IPVZ a jinými odbornými společnostmi.
3.2.4 Učební osnova praktické části ve vlastním specializovaném výcviku
| ODBORNÁ PRAXE |
|---|
| Odborný modul - | Povinná odborná praxe u poskytovatele zdravotních služeb v oboru klinická psychologie. |
|---|
| Typ modulu | povinny |
|---|
| Rozsah modulu | min 24 měsíců |
|---|
| Cíl | Odbornou praxi na jednotlivých typech pracovištích je možné absolvovat po částech v průběhu celého specializačního vzdělávání |
|---|
| Seznam výkonů | Minimální počet výkonů | Poznamka |
|---|
|
| Psychopatologický nález – popis pacienta (bez věkového omezení), jeho vzezření a chování, popis jeho kognitivních funkcí, emotivity, motoriky, vůle aj., terminologií obecné psychopatologie | min 2 kus | |
| Vyšetření inteligence aktuální verzí komplexních inteligenčních souborů spolu s použitím specifických metod na vyšetření paměti, pozornosti a exekutivních funkcí; interpretace výsledků v rámci diferenciální diagnostiky | min 7 kus | |
| Vyšetření inteligence a osobnosti (včetně diagnostického rozhovoru, testů osobnosti, paměti a pozornosti apod.); interpretace výsledků v rámci diferenciální diagnostiky (vyšetření intelektu musí být provedeno aktuální verzí komplexních inteligenčních souborů, vyšetření osobnosti musí zahrnovat ROR, TAT nebo aktuální verzi komplexního testu osobnosti) | min 17 kus | |
| Klinické či výzkumné posouzení pacienta (bez věkového omezení) posuzovacími stupnicemi; interpretace výsledků v rámci diferenciální diagnostiky | min 5 kus | |
| Komplexní vyšetření dítěteod narození do 42 měsíců věku nebo dítěte s aktuální vývojovou úrovní 0-42 měsíců. Obsaženo musí být posouzení vývojové úrovně s využitím globální vývojové škály (Gesell, Bayleyová). | min 5 kus | |
| Komplexní vyšetření dítěte od 3 do 6 let věku, obsaženo vyšetření inteligence s využitím globálního inteligenčního souboru pro předškolní věk (SB-IV, IDS, IDS-P, SON-R aj.); hodnocení rodinných vztahů na základě přímého pozorování interakce a/nebo alespoň 2 klinických metod (kresebné metody, Scénotest, projektivní rozhovor, CAT, CATO nebo jiné apercepční techniky, event. Bene-Anthony); hodnocení osobnostních a temperamentových charakteristik dítěte | min 5 kus | |
| Komplexní vyšetření dětí školního věku (7-15 let) obsahující hodnocení schopností (využití globální individuální intelektové baterie a testů, eventuelně zkoušek speciálních schopností), osobnosti a rodinných vztahů (včetně diagnostického rozhovoru/hry s dítětem a rozhovoru s rodiči), k diagnostice osobnosti musí být použit ROR nebo TAT nebo jiná apercepční technika a projektivní rozhovor | min 5 kus | |
| Komplexní vyšetření dospívajících (13-18 let) obsahující kompletní vyšetření kognitivních schopností (s využitím některé aktuální verze komplexních inteligenčních souborů a testů speciálních schopností) a osobnosti (včetně diagnostického rozhovoru, projektivních metod a alespoň jedné metody dotazníkové) | min 5 kus | |
| Komplexní vyšetření (kognitivní funkce, osobnost, rodinné vztahy atd.) v rámci diferenciální diagnostiky (bez věkového omezení) | min 17 kus | |
| Podpůrná psychoterapie individuální, event. krizová intervence nebo klinické poradenství (bez věkového omezení) nejméně v rozsahu 5 hodin v rozmezí minimálně 3 měsíců | min 17 pacientů | |
| Aktivní účast minimálně na 15 skupinových a/nebo komunitních sezeních vedených kvalifikovaným psychoterapeutem.
Psychoterapeutické výkony z této kategorie lze vykazovat též, jsou-li součástí stáže v rámci systematického psychoterapeutického výcviku. Musí jít ovšem o pacientskou skupinu pod vedením kvalifikovaného psychoterapeuta. | min 15 sezeni | |
3.2.5 Ukončení vlastního specializovaného výcviku
Podmínkou pro ukončení vlastního specializovaného výcviku je:
splnění všech požadavků stanovených vzdělávacím programem ve vlastním specializovaném výcviku
absolvování psychoterapeutického minima.
Podmínkou splnění psychoterapeutického minima je:
absolvování akreditovaného certifikovaného kurzu Psychoterapeutické minimum (dle kritérií zveřejněných MZ ČR) v rozsahu 140 hodin, z toho 80 hodin sebezkušenosti a nácviku základních psychoterapeutických dovedností a 60 hodin supervize, nebo:
absolvování 200 hodin zahájeného komplexního psychoterapeutického vzdělávání akreditovaného pro zdravotnictví dle kritérií schválených MZČR.
Úspěšné absolvování a ukončení vlastního specializovaného výcviku je potvrzeno školitelem v logbooku.
Absolvent/ka bude mít po absolvování vlastního specializovaného výcviku tyto teoretické vědomosti a bude znát:
- Psychologickou diagnostiku: Psychometrické parametry základních a dalších specializovaných psychodiagnostických metod, metodologické aspekty psychodiagnostiky; užití diagnostických metod v diferenciální diagnostice.
- Klinickou vývojovou psychologii: Vývojové poruchy u dětí, význam vývojového hlediska při práci s dospělými pacienty s vážnými psychickými poruchami či odchylkami, schopnost posoudit úroveň fungování pacienta z vývojově-psychologického hlediska.
- Psychopatologii: Symptomatologie a nozologie psychických poruch.
- Psychopatologii dětství, adolescence, dospělosti a stáří, rodinnou interakci a duševní zdraví, poruchy manželského a rodinného soužití. Speciální psychosexuální problematiku. Problematiku návykových nemocí.
- Psychoterapii: základní metody psychoterapie individuální, skupinové a rodinné u dospělých a dětí, postupy krizové intervence a práce s vážně somaticky nemocnými pacienty a s pacienty v náročných životních situacích.
- Psychologickou problematiku somatických onemocnění: psychické následky somatických onemocnění, zvláště chronických a infaustních. Psychologické aspekty tělesných a smyslových poruch, psychologie bolesti, psychologické aspekty medicínských výkonů, psychosomaticky založená onemocnění, psychologické aspekty pracovní neschopnosti a změněné pracovní schopnosti.
- Pedagogiku a duševní hygienu: Výchova a vzdělávání: Výchova dětí v rodině a mimo ni; náhradní rodinná péče. Výchova a vzdělávání dětí nemocných a postižených, i v rámci hospitalizace. Děti ohrožené prostředím, psychologické a pedagogické problémy hospitalizovaných dětí a dospívajících.
- Psychodiagnostika: Spolehlivá praktická znalost základních a dalších specifických psychodiagnostických technik. Schopnost samostatného vedení diagnostického rozhovoru a strukturovaného pozorování. Schopnost analyzovat diagnostický problém a navrhnout optimální strategii vyšetření; schopnost diferenciální diagnostiky, schopnost formulovat klinicko-psychologický nález.
- Psychoterapie: Praktická znalost psychoterapeutického vedení v rámci podpůrné psychoterapie. navázat kontakt s nemocným v akutní krizi, pomoci mu ke konstruktivnímu postoji a nabídnout mu možnosti další odborné péče.
- Klinicko-psychologické poradenství: posoudit z psychologického hlediska sociální, výchovnou a pracovní problematiku a poskytnout poradenskou péči v návaznosti na činnost dalších pracovníků ve zdravotnictví.
- Rehabilitace: realizovat metody rehabilitace psychických funkcí, resp. celkové psychologické rehabilitace nemocných a handicapovaných osob v oboru, v němž účastník specializačního vzdělávání pracuje.
- Reedukace: podílet se, případně vést reedukační činnost v oboru, v němž účastník specializačního vzdělávání pracuje.
4 Hodnocení výsledků vzdělávání v průběhu specializačního vzdělávání
Odborná praxe na akreditovaných pracovištích probíhá pod vedením přiděleného školitele, který je zaměstnancem daného pracoviště.
Školitel vypracovává studijní plán a plán plnění odborné praxe a praktických výkonů, které má účastník specializačního vzdělávání v průběhu přípravy absolvovat.
Školitel průběžně prověřuje teoretické vědomosti a praktické dovednosti účastníka vzdělávání pravidelně v šestiměsíčních intervalech a potvrzuje splnění odborné praxe, předepsaných výkonů a absolvování kazuistických seminářů do Logbooku.
Záznam o ukončení základního kmene i vlastního specializovaného výcviku se provádí dále do průkazu odbornosti.
Předpoklad přístupu k atestační zkoušce:
- splnění všech požadavků daných vzdělávacím programem,
- absolvování povinné praxe a její zhodnocení v logbooku,
- absolvování povinných vzdělávacích akcí – záznam v logbooku,
- předložení seznamu výkonů v logbooku potvrzených školitelem,
- předložení písemné kazuistické práce.
- Atestační zkouška probíhá dle vyhlášky č. 189/2009 Sb., o atestační zkoušce, zkoušce k vydání osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu, závěrečné zkoušce akreditovaných kvalifikačních kurzů a aprobační zkoušce a o postupu při ověření znalosti českého jazyka ve znění pozdějších předpisů.
2) část teoretická – 3 odborné otázky z níže uvedených oblastí:
- psychopatologie a psychodiagnostika dětí a dospívajících,
- psychopatologie a psychodiagnostika dospělých,
- psychoterapie.
5 Profil absolventa
Po absolvování specializačního vzdělávání je klinický psycholog oprávněn k samostatnému výkonu povolání klinického psychologa bez odborného dohledu.
5.1 Charakteristika činností, pro které absolvent specializačního vzdělávání získal způsobilost
- Klinický psycholog vykonává činnosti podle § 23 vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků, ve znění pozdějších předpisů, s dětmi i dospělými.
- a) bez odborného dohledu:
- provádí klinicko-psychologickou diagnostiku,
- provádí podpůrnou psychoterapii a socioterapii,
- poskytuje neodkladnou péči v případě akutních psychických krizí a traumat,
- provádí rehabilitaci, reedukaci a resocializaci psychických funkcí,
- školí zdravotnické pracovníky v oblasti psychologie zdraví a nemoci,
- provádí psychologickou prevenci, výchovu a poradenství ke zdravému způsobu života,
- podílí se na prevenci psychologických problémů zdravotnických pracovníků,
- provádí poradenskou činnost v oblasti péče o psychický stav tělesně i duševně nemocných pacientů, včetně paliativní péče o nevyléčitelně nemocné a přípravy na lékařské zákroky,
- provádí odbornou konziliární, posudkovou a dispenzární činnost.
Požadavky pro udělení akreditace k uskutečňování semináře Základy zdravotnické legislativy
| Personální požadavky | Lektorem teoretické části pro seminář Základy zdravotnické legislativy je osoba v pracovněprávním nebo obdobném smluvním vztahu akreditovaného zařízení, která přednáší danou část vzdělávacího programu a prověřuje teoretické znalosti účastníka vzdělávání.
Lektorem teoretické části semináře může být:
- Odborník s právnickým vzděláním, především se znalostí zdravotnického práva a veřejného zdravotnictví s praxí v oboru nejméně 5 let.
|
|---|
| Materiální a technické vybavení | Učebna pro teoretickou výuku s příslušným vybavením; poskytnutí studijních textů Základy zdravotnické legislativy, event. jiné |
|---|
Požadavky pro udělení akreditace k uskutečňování kurzu neodkladná první pomoc
| Personální požadavky | Lektorem teoretické části pro kurz Neodkladná první pomoc je osoba v pracovněprávním nebo obdobném smluvním vztahu akreditovaného zařízení, který přednáší danou část vzdělávacího programu a prověřuje teoretické znalosti účastníka vzdělávání.
Lektorem teoretické a školitelem praktické části kurzu může být:
- lékař se specializovanou způsobilostí nebo zvláštní odbornou způsobilostí v oboru Urgentní medicína a praxí nejméně 5 let v oboru
- další odborný pracovník, který má specializovanou způsobilost, která odpovídá tématu uvedenému v kurzu.
|
|---|
| Materiální a technické vybavení | Učebna pro teoretickou výuku s příslušným vybavením.
Učebna pro praktickou výuku s vybavením: figurína (dospělý, dětský a novorozenec) umožňující praktický nácvik základní i rozšířené neodkladné resuscitace se simultánním záznamem sledovaných vitálních funkcí (zejména respiračních a oběhových) k objektivizaci účinnosti prováděné resuscitace a možností uložení sledovaných dat do PC a závěrečné vyhodnocení.
Model musí umožnit nácvik:
- zajištění průchodnosti dýchacích cest pomocí vzduchovodů, Combi-tubusu, laryngeálního tubusu, laryngeální masky (včetně intubační) a různými technikami tracheální intubace,
- umělé plicní ventilace z plic do plic ústy, přes masku, ručním dýchacím přístrojem/transportním ventilátorem,
- nácvik intubace dětí/novorozenců a umělou plicní ventilaci,
- zajištění průchodnosti dýchacích cest koniopunkcí, minitracheotomií (krikotomií),
- punkci pneumotoraxu,
- zajištění vstupu do krevního řečiště – punkci a kanylaci periferní žíly, centrální žíly (subclavia, jugularis int.), v. femoralis a různé techniky intraoseálního přístupu,
- diagnostiky simulovaných poruch rytmu na kardioskopu a volbu farmako- a elektroimpulzoterapie.
Počítačová učebna pro závěrečné testování znalostí. Pro objektivní hodnocení je nezbytné pracovat alespoň s ověřeným kvazistandardizovaným testem. |
|---|
Požadavky pro udělování akreditace k uskutečňování teoreticko-praktické části vzdělávacího programu (kazuistické semináře)
| Personální požadavky | Školitel teoreticko-praktické části vzdělávacího programu je zaměstnanec akreditovaného zařízení.
Školitel teoreticko-praktické části může být zdravotnický pracovník, který:
- získal specializovanou způsobilost v oboru Klinická psychologie,
- pracuje v oboru 2 roky v úvazku alespoň 0,8 po získání specializované způsobilosti, při nižším úvazku se doba praxe úměrně navyšuje.
Pracovní zajištění
Pracoviště musí disponovat alespoň 2 klinickými psychology, přičemž alespoň jeden musí mít nejméně dvouletou klinickou praxi od získání specializované způsobilosti v klinické psychologii.
Alespoň jeden z nich musí být zaměstnán na akreditovaném pracovišti na úvazek 0,8.
Druhý klinický psycholog zajišťující teoreticko – praktickou část může být zajištěn smluvně, v minimálním úvazku 0,4. |
|---|
| Materiální a technické vybavení | Vybavení nebo dostupnost zápůjčky základními diagnostickými metodami a dalšími pomůckami, které umožňují kvalifikované a současným požadavkům odpovídající provádění zdravotnické činnosti klinického psychologa.
K dispozici je učebna nebo prostor, který může být využit jako seminární místnost s kapacitou nejméně 10 osob.
Na pracovišti je dostupná základní současná odborná literatura (povinná literatura uvedená ve vzdělávacím programu).
Na pracovišti jsou přímo dostupné diagnostické metody v rozsahu uvedeném pro zajištění praktické části vzdělávacího programu.
Vybavení počítačovou technikou (s možností komunikace přes internet). |
|---|
| Organizační a provozní požadavky | Klinicko-psychologické pracoviště (samostatné zdravotnické zařízení nebo jako součást lůžkového nebo ambulantního zdravotnického zařízení).
Pracoviště má oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru klinická psychologie.
Akreditované zařízení má povinnost zajistit minimálně dvanáct seminářů za pololetí. |
|---|
Požadavky pro udělení akreditace k uskutečňování praktické části vzdělávacího programu
| Personální požadavky | Odborný garant odpovídá za odbornou úroveň vzdělávacího programu, koordinuje obsahovou přípravu vzdělávacího programu, dohlíží na kvalitu jeho uskutečňování, vyhodnocuje a rozvíjí jej.
Odborný garantem praktické části vzdělávacího programu může být zdravotnický pracovník, který
- získal specializovanou způsobilost v oboru Klinická psychologie,
- pracuje min. v oboru 1 rok v úvazku 0,8 po získání specializované způsobilosti, při nižším úvazku se doba praxe úměrně navyšuje.
- minimální pracovní úvazek garanta činí 0,5 .
Školitel praktické části je zaměstnanec akreditovaného zařízení, který průběžně prověřuje teoretické znalosti a praktické dovednosti účastníka vzdělávání a vypracovává studijní plán a plán plnění praktických výkonů, které musí účastník vzdělávání absolvovat.
Školitelem praktické části může být zdravotnický pracovník, který
- získal specializovanou způsobilost v oboru Klinická psychologie
- pracuje v oboru min. 1 rok v úvazku alespoň 0,8 po získání specializované způsobilosti
- minimální pracovní úvazek školitele na pracovišti, kde bude poskytována praktická výuka, činí min. 0,5.
Pracovní zajištění
Pokud je na pracovišti zaměstnán pouze 1 psycholog ve funkci školitele, uvede žadatel o akreditaci jméno osoby, která přebírá funkci školitele po dobu jeho nepřítomnosti na pracovišti, přesáhne–li tato doba 1 měsíc.
Poměr školitelů a školenců
- V zařízení ambulantního typu může na jednoho školitele s úvazkem alespoň 0,8 připadat maximálně tolik školenců, aby souhrn jejich úvazků byl nejvýše 3,0, přičemž minimální úvazek školence je 0,5.
- V zařízení ambulantního typu může na jednoho školitele s úvazkem nižším než 0,8 připadat maximálně tolik školenců, aby souhrn jejich úvazků byl nejvýše 1,0, přičemž minimální úvazek školence je 0,5.
- V zařízení nemocničního typu může na jednoho školitele s úvazkem alespoň 0,8 připadat maximálně tolik školenců, aby souhrn jejich úvazků byl nejvýše 6,0, přičemž minimální úvazek školence je 0,5.
- V zařízení nemocničního typu může na jednoho školitele s úvazkem nižším než 0,8 připadat maximálně tolik školenců, aby souhrn jejich úvazků byl nejvýše 2,0, přičemž minimální úvazek školence je 0,5.
|
|---|
| Materiální a technické vybavení | Vybavení základními diagnostickými metodami a dalšími pomůckami, které umožňují kvalifikované a současným požadavkům odpovídající provádění zdravotnické činnosti klinického psychologa. Doložení čestným prohlášením.
V akreditovaném zařízení je nutná dostupnost (i formou možného okamžitého zapůjčení z jiného zdravotnického zařízení) zejména:
- vývojová škála pro diagnostiku dětí 0-3 roky
- komplexní metody pro vyšetření inteligence dětí předškolního a mladšího školního věku (např. SB IV, IDS, IDS-P)
- SON – R
- aktuální verze Wechslerových škál pro děti a dospělé
- Rorschachova metoda
- alespoň jeden test pro vyšetření pozornosti, jeden test pro vyšetření paměti, jeden test pro vyšetření vizuomotorických schopností, didaktické testy a zkoušky zrakové a sluchové percepce
- alespoň jeden testový herní soubor
- alespoň jedna apercepční metoda (např.TAT, CATO, AAC apod.)
- alespoň jedna dotazníková metoda pro diagnostiku rodinných vztahů
- dotazníky a škály pro děti (např. B-JEPI, RCMAS-2, HSPQ, Piers-Harris CARS 2 apod.)
- Komplexní baterie pro diagnostiku inteligence dospělých (WAIS-III, případně novější alternativa standardizovaná pro ČR)
- MMPI-2
- ROR
- TAT (či odvozená metoda)
- Komplexní paměťová baterie (např. WMS IIIa, Tomal 2 apod)
- Osobnostní dotazník (např. PSSI, NEO-PI-R, EPQ, 16 PF apod)
- Test pozornosti (např. d2, TKP a pod)
- Testy paměti – alespoň jeden verbální a jeden neverbální
- Test exekutivních funkcí (např. Stroopův test, WCST apod)
- Alespoň jedna objektivní posuzovací škála
Prostorové podmínky splňují běžné požadavky na psychologickou ambulanci s tím, že počet místností musí odpovídat souhrnu úvazků školitelů a školenců, přičemž musí být zřejmé, že přímá práce s pacienty je vykonávána v ordinaci, kde dané prostory mají oprávnění poskytování zdravotních služeb v oboru Klinická psychologie. |
|---|
| Organizační a provozní požadavky | Charakter pracoviště
Klinicko-psychologické pracoviště (samostatné zdravotnické zařízení nebo jako součást lůžkového nebo ambulantního zdravotnického zařízení).
Pracoviště má oprávnění k poskytování zdravotních služeb v oboru klinická psychologie. |
|---|
| Bezpečnost a ochrana zdraví | Součástí praktické výuky je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany včetně ochrany před ionizujícím záření.
Výuka k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavků platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Požadavky jsou doplněny informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním praktické výuky, včetně informací vztahujících se k opatřením na ochranu před působením zdrojů rizik. |
|---|
Požadavky pro udělení akreditace k uskutečňování teoretické části vzdělávacího programu
| Personální požadavky | Odborný garant odpovídá za odbornou úroveň vzdělávacího programu, koordinuje obsahovou přípravu vzdělávacího programu, dohlíží na kvalitu jeho uskutečňování, vyhodnocuje a rozvíjí jej.
Odborným garantem teoretické části vzdělávacího programu může být zdravotnický pracovník, který
- získal specializovanou způsobilost v oboru klinická psychologie,
- pracuje v oboru 5 let min. v úvazku 0,8 po získání specializované způsobilosti, při nižším úvazku se doba praxe úměrně navyšuje.
- má pedagogické zkušenosti v oboru.
- Lektorem teoretické části vzdělávacího program je osoba v pracovněprávním nebo obdobném smluvním vztahu akreditovaného zařízení, který přednáší danou část vzdělávacího programu a prověřuje teoretické znalosti účastníka vzdělávání.
- Lektorem teoretické části vzdělávacího programu může být zdravotnický pracovník, který
- získal specializovanou způsobilost v oboru klinická psychologie,
- pracuje v oboru 3 roky v úvazku 0,8 po získání specializované způsobilosti,
- má pedagogické zkušenosti v oboru
|
|---|
| Materiální a technické vybavení | Pracoviště disponuje prostorovým i organizačním zázemím pro pořádání kurzů, má k dispozici učebny a seminární místnosti. Musí být vybaveno počítačem, výukovými pomůckami (dataprojektor apod.) a musí mít přístup na internet.
K dispozici je základní současná odborná literatura. |
|---|
| Bezpečnost a ochrana zdraví | Součástí teoretické i praktické výuky je problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygieny práce a požární ochrany včetně ochrany před ionizujícím záření.
Výuka k bezpečné a zdraví neohrožující práci vychází z požadavků platných právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Požadavky jsou doplněny informacemi o rizicích možných ohrožení v souvislosti s vykonáváním praktické výuky, včetně informací vztahujících se k opatřením na ochranu před působením zdrojů rizik |
|---|
6 Seznam doporučené literatury
BAŠTECKÁ, B., MACH, J.: Klinická psychologie. Portál, Praha, 2015.DSM-5 - Diagnostický a statistický manuál duševních poruch, Hogrefe - Testcentrum 2015DUŠEK, K., VEČEŘOVÁ-PROCHÁZKOVÁ, A.: Diagnostika a terapie duševních poruch, Grada, Praha, 2015.Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10), Poruchy duševní a poruchy chování, ÚZIS, 2018.Exner, J.E. Jr.: Komprehensivní systém J. E. Exnera, Jr., Hogrefe - Testcentrum 2011.Exner, J.E. Jr.: RORSCHACH - Praktická příručka, Hogrefe - Testcentrum 2022.HERETIK, A., HERETIK, A. Jr. a kolektiv: Klinická psychológia. Psychoprof, Nové Zámky, 2016.HORT V., HRDLIČKA M. KOCOURKOVÁ J.: Dětská a adolescentní psychiatrie. Portál, Praha, 2008.HÖSCHL, C., LIBIGER, J., ŠVESTKA, J.: Psychiatrie. Tigis, Praha, 2004. /str. 295-603, 609-629, 643-649.KALINA, K. a kolektiv: Klinická adiktologie. Grada, Praha, 2015.KRATOCHVÍL, S.: Základy psychoterapie. Portál, Praha, 2017.KRATOCHVÍL, S.: Skupinová psychoterapie v praxi. Galén, Praha, 2009.LANGMEIER J., BALCAR K., ŠPITZ J.: Dětská psychoterapie. Portál, Praha, 2000.LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D.: Vývojová psychologie. Grada, Praha, 2006.Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10), Poruchy duševní a poruchy chování, ÚZIS, 2018.PĚČ, O., PROBSTOVÁ, V. a kolektiv: Psychózy: psychoterapie, rehabilitace a komunitní péče, Triton, Praha, 2009.PRAŠKO, J. a kolektiv: Poruchy osobnosti. Portál, Praha, 2015.PREISS, M., KUČEROVÁ, H.: Neuropsychologie v psychiatrii. Grada, Praha, 2006.PROCHASKA, J.O., NORCROSS, J.C.: Psychoterapeutické systémy - Průřez teoriemi, Grada, Praha, 1999.ŘÍČAN, P., KREJČÍŘOVÁ, D.: Dětská klinická psychologie. Grada, Praha, 2006.SMOLÍK, P.: Duševní a behaviorální poruchy: Průvodce klasifikací, nástin nozologie, diagnostika. Maxdorf, Praha, 2002.SVOBODA, M., ČEŠKOVÁ, E., KUČEROVÁ, H.: Psychopatologie a psychiatrie. Portál, Praha, 2015.SVOBODA, M. (ed.), HUMPOLÍČEK, P., ŠNOREK, V.: Psychodiagnostika dospělých. Portál, Praha, 2022.SVOBODA, M., KREJČÍŘOVÁ, D., VÁGNEROVÁ, M.: Psychodiagnostika dětí a dospívajících. Portál, Praha, 2021.VODÁČKOVÁ, D. a kolektiv: Krizová intervence. Portál, Praha, 2020.VYBÍRAL, Z., ROUBAL, J.: Současná psychoterapie, Portál, Praha, 2010.VYMĚTAL, J.: Speciální psychoterapie. Grada, Praha, 2007.Uhrová, T., & Roth, J. Neuropsychiatrie: klinický průvodce pro ambulantní i nemocniční praxi. Maxdorf, 2020Hebbenová, N., Milberg, W.: Základy neuropsychologického vyšetření, Propsyco, Otrokovice 2014LICHTENBERGER, E.O.,MATHER, N., KAUFMAN,N.L., KAUFMAN, A.S.: Základy psaní zpráv z vyšetření, Otrokovice, 2015Barkham, M., Lutz, W., & Castonguay, L. G. (Eds.). (2021). Bergin and Garfield's handbook of psychotherapy and behavior change. New Jersey: John Wiley & Sons.Carr, A. (2006). The handbook of child and adolescent clinical psychology: A contextual approach (2nd ed.). Routledge/Taylor & Francis Group.Duševní poruchy a poruchy chování. MKN 10, ICD 11Pomerantz, A. M. (2019). Clinical Psychology: Science, Practice, and Diversity (5th ed.). Thousand Oaks, CA: SAGE Publications, Inc.Weiss, P. a kol. (2010). Sexuologie. Praha: Grada.Weiss, P. (2017). Poruchy sexuální preference. Praha: Galén.Gary Groth-Marnat & Jordan Wright: Handbook of Psychological Assessment, 2016.Muriel Deutsch Lezak et al.: Neuropsychological Assessment, 2012.Graham Davey: Psychopathology: Research, Assessment and Treatment in Clinical Psychology, 2021.